Pomalu končí velkolepé oslavy výročí republiky a tak možná pro mnohé nastává ten pravý okamžik navštívit Moravské zemské muzeum a v klidu si prohlédnout nové výstavy. I já se tam v tichosti, těsně před „zavíračkou“ vypravila… Snad v každém městě se objevila nějaká ta výstava k výročí, ale v MZM máme hned tři. Proč vlastně?
Výstavy vznikly v rámci projektu, který iniciovala česká a slovenská zemská muzea, a my v tom moravském jsme chtěli obsáhnout různé oblasti života, různé etapy společného vývoje, různé úhly pohledu, o nichž jsme se domnívali, že nebudou dostatečně rezonovat v hlavní Česko-slovenské a Slovensko-české výstavě. Jednou z nich je Srpen 68 mezi dějinnými osmičkami, tady jsem se chvíli zastavila… „Výstava ukazuje, že rok 1968 byl nejsvobodnějším a současně nejtragičtějším rokem v období totality,“ tak zní hlavní motto výstavy a já to v té expozici opravdu vidím! Ústředním bodem jsou fotografie z okupovaného Brna, doplněné autentickým filmem Clemense Cordinga, dnes profesora, tehdy náhodného turisty a studenta z Řezna. Byl během těch pohnutých dnů dvakrát zatčen, nejdříve Rusy, pak i policií, část materiálu mu zničili, ale část zůstala uchována a my ji tu dnes můžeme zhlédnout v celé její autentičnosti. Expozice normalizační pak ukazuje ucelený dojem z atmosféry tehdejší doby z prostředí lidí, kteří se s totalitou nikdy nesmířili. Celistvost expozice není záměrně narušována ani popiskami, jsou zde patrné jen tři hlavní okruhy – oficiální kultura prezentovaná Rudým právem, samizdat jako takový a nástroje a místa, kde a jak vznikal. A tak mi to nedá, musím vás pozvat už teď na jeden z doprovodných programů, který je směřován k závěru výstavy – 7. června 2019 se v Biskupském dvoře v Brně uskuteční koncert legendárních Plastic People of the Universe.
Ale pojďme i k jiným žánrům, vždyť v Brně se toho děje tolik! Musím určitě ještě stihnout výstavu brněnské textilní výtvarnice, kostýmní návrhářky a akademické malířky Inez Tuschnerové v Moravské galerii. Na Špilberk se zase vydám za Spejblem a Hurvínkem a jsem zvědavá, jak mě osloví „Feministická avantgarda“, která bude od února v Domě umění. A kam se vypravíte vy, jen tak v tichosti, těsně před „zavíračkou“?