Velikonoce tradiční a plné chutí

Velikonoce vždy bývaly z hlediska gastronomie významným obdobím roku a přicházely po období půstu. Dnes tento tradiční křesťanský půst cílící na očistu ducha nahrazují různé jarní detoxy a speciální diety s cílem očisty organismu. Tak jako tak se po období střídmosti rádi pustíme do velikonoční hostiny!

Velikonoce letos připadají na přelom března a dubna a jsou především obdobím, kdy zase ochutnáme všechny ty pečené i vařené dobroty, které se k nim vážou. Velikonoční týden začíná Květnou nedělí, tu o tři dny později vystřídá Škaredá středa čili den, kdy hospodyňky uklízely a vymetaly světnice. O Zeleném čtvrtku se zadělává těsto na pečené jidášky, kousky kynutého těsta, které se motají do tvarů symbolizujících provaz, na němž se oběsil zrádný Jidáš. Podle tradice se také chodí s řehtačkami, jež nahrazují zvony, které odletěly do Říma. V současnosti je tento den populární díky konzumaci špenátu a zeleného piva. Následuje Velký pátek, připomenutí ukřižování Ježíše Krista a nejpřísnější půst. Člověk by se měl usebrat a spočinout v klidu a tichu. Naopak Bílá sobota je z pohledu hodování mnohem veselejší. Pečou se mazance, bochánky a věnce. V dřívějších dobách bývala jako hlavní chod běžná nádivka, které se říkalo sekanina. Vrcholem Velikonoc je neděle neboli Boží hod velikonoční, oslava Ježíšova zmrtvýchvstání. Podávají se tradiční kynuté buchty a beránek. V minulosti hostina obvykle začínala masovým vývarem a následovalo jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso. Velikonoční pondělí se v dnešní době nese ve znamení barvených vajíček a pomlázky.