Děkujeme návštěvníkům našich prostor za dodržování nařízení vlády o povinné ochraně dýchacích cest rouškou.

Svatojánská noc

Akce již proběhla
(dle programu)
Kino Art

Art se sice utěšeně řítí vstříc současným špičkovým technologiím, ale chybělo mi tu něco starosvětské mystiky. V České republice se sice svátek Svatého Jana Křtitele příliš neslaví, ale přesto mi poskytl příležitost ukázat kino v poněkud komplexnějším světle.

Oproti svatojánské noci je v našich krajích brána daleko více na zřetel takzvaná filipojakubská noc 30. dubna, známější coby „Pálení čarodějnic“. Svatojánská noc je jářku starý svátek podobného ražení, ovšem mnohem více svázaný s letním slunovratem. V obou případech se nenechme zmást konotací s křesťanskými světci. To se jen středověké církevní instituce snažily překrýt silně zakořeněné pohanské oslavy, které byly v celé Evropě svázané s významnými přechody kosmického kalendáře. Čarodějnice jsme sice v Artu nepálili, ale můžeme to tentokrát napravit na Svatého Jana Křtitele (známého coby Kupalo), který se slavil zakládáním veleohňů na kopcích (symbol slunce v nejvyšším bodě oblohy), tancem, pitím a zpěvem či skoky přes plameny (pro jejich očistnou moc). Důležitým prvkem byla také milostná a plodnostní magie symbolizovaná květy „zlatého kapradí“, které se do okolních hájů vydávalo mnoho párů „hledat“. Světe div se, zlaté kapradí, mělo skutečně zázračný dopad na zvýšenou plodnost slovanského venkova, ačkoli ho nikdy nikdo domů z lesa nedonesl. Naši předkové ostatně podobným způsobem slavili mnoho svátků a zřídkakdy vynechali příležitost zapálit nějaký ten oheň, ozářit noc hořícími košťaty, či vyprosit trochu té plodnosti.

V Artu proto ani my nepromarníme jedinečné kouzlo okamžiku a za pomoci speciální dramaturgie přitáhneme něco z magična do vašich diváckých řad. Podotýkám, že některé věci jsou v promítacích sálech zakázány, a proto si tance, ohně a plodnostní magii nechte minimálně do prostor foyer a kavárny. Pití a zvířectvo (psi konkrétně) je však i tentokrát na projekcích povoleno! Svatojánský lineup sestává nutně z Trnkova veledíla Sen noci svatojánské, britské osmdesátkové legendy Excalibur a sovětské rarity, béčkového hororu Vij (klubová projekce).

Sen noci svatojánské udivuje už od roku 1959, pokud ovšem nepočítám Shakespearovu předlohu, která se tváří jako rádoby antická komedie, nicméně mystiku nočního lesa, jeho nadpřirozených obyvatel a milostných proměn z ní maximálně vytěžil právě Jiří Trnka. Přitom se jednalo o vůbec první širokoúhlý loutkový film na světě, jeho tvorba byla nesmírně pracná, ale výsledek po právu uchvátil porotu v Cannes.“ Byl to nesmírně pracný první širokoúhlý loutkový film na světě, který okamžitě uchvátil porotu v Cannes. To bylo v roce 1959, ale proč jít na tento unikát i dnes do kina? Protože promítáme remasterovanou kopii (vyčištěnou na základě moderních technologií), díky které můžete strnout úžasem nad sytostí barev a neopa¬kovatelnou atmosférou, která v původním Trnkově záměru neměla být rušena mluveným slovem – důležitý je totiž především vizuální a hudební zážitek z díla (hudba Jan Trojan).

Excalibur naopak může být vnímán jako esence mystické roviny atmosféry osmdesátých let se svými vizu¬álně epickými hudebními klipy, glittry a mlžnou atmosfé¬rou zhmotněnou ve skladbách Mikea Oldfielda. Keltskou mystikou napumpovaná Británie se v tomto. spíš nízkoroz¬počtovém filmu, vyznává z lásky k magickým artušovským legendám, které nám dnes dorostly až do tolkienovské filmové trilogie. Pána prstenů měl ostatně John Boorman točit původně, ale nakonec se vrhnul na Excalibur, který se ale okamžitě stal legendou s nominacemi v Cannes i na Oscary. Hudebním doprovodem inspirovaným Orfem a Wagnerem se Trevor Jones katapultoval mezi přední filmové skladatele. Kromě Helen Mirren se tu v jedné ze svých prvních rolí objevuje Liam Neeson a zřejmě pod vlivem keltské magie se do ní na čas zamiloval nejen na plátně. Co dodat? Na toho, kdo bude schopen vyjmenovat jména všech rytířů kulatého stolu, bude čekat na projekci odměna.

Vij je sovětská filmová lahůd¬ka z roku 1967 pro opravdové fajnšmekry. Téma, které je u nás pohříchu neznámé, vychází z Go¬golovy stejnojmenné povídky z knihy Mirgorod, ve které zpracovává neuvěřitelně bohatý a psychedelický ukra¬jinský folklor. Podle srovnávacích mytologů se v jádru příběhu schovává dokonce prehistorická vzpomínka na indoevropského démona jménem Váju. Příběh zkrachova¬lého studenta bohosloví, kterého vlastní naivní nezodpo¬vědnost přivede až k noční fantasmagorické apokalypse plné neuvěřitelných ďábelských stvoření, o kterých se ani béčkovému Hollywoodu nezdálo, nám vrátí do hry téma čarodějnic, které jsme tak politováníhodně opomněli 30. dubna. Pro milovníky netradiční podívané, béček a go¬tických hororů je tato záležitost prostě povinná. A pro členy klubu je navíc zdarma, pro ostatní představuje jedinečnou příležitost, stát se za kilčo členy našeho klubu. A to se prostě vyplatí.

Kino Art na Cihlářské 19

Kino Art na Cihlářské 19

Adresa
Cihlářské 19
Velký sál, Malý sál, Galerie ART, Černá díra, Café ART. NO Art najdete na Radnické 4

Korespondeční adresa
Radnická 4 | 602 00 Brno

 

MÁME OPĚT OTEVŘENO

Vstupenky
Vstupenky je možné si zakoupit online, na pokladně kina, v informačním centru TIC na Panenské nebo na místě akce. Vstupenky zakoupené online není třeba tisknout.

Pokladna otevírá vždy 30 minut před začátkem prvního představení.

Rezervace
Rezervace je možné provádět osobně, telefonicky nebo na rezervace@kinoart.cz.
Informační centrum Panenská – každý den od 9.00 do 18.00 a na čísle 513 039 035
Kino Art Cihlářská – v otevírací době pokladny (od 30 min před začátkem první projekce do konce projekcí) na čísle 775 868 826

+420 775 868 826 (pokladna kina)
+420 513 039 035 (předprodej Panenská)

Školní projekce
Zařídíme vám školní projekcí, není problém! Vše z distribuční nabídky, vstupné 60 Kč na žáka. Ozvěte se na skolni@kinoart.cz nebo na telefon 602 589 491.

Reklama
Dejte o sobě vědět! Například uměnímilovným divákům Kina Art. Nabízíme reklamní prostor pro statickou i spotovou reklamu před projekcemi. Pro další informace kontaktujte Martinu Marešovou na propagace@kinoart.cz nebo 602 589 490.

Provoz, dramaturgie, pronájmy
Milan Šimánek
simanek@kinoart.cz
725 518 108

PR a marketing
Martina Marešová
propagace@kinoart.cz
602 589 490

Produkce, redakce bulletinu
Jana Glocarová
glocarova@kinoart.cz
724 330 083

Produkce, školní představení
Kristýna Malíková
malikova@kinoart.cz, skolni@kinoart.cz
602 589 491