Káznice

• Bývalá káznice na Cejlu
• Někdejší vězení a místo poprav politických vězňů
• Na protější straně ulice stávala kaple sv. Anny
• Kulturní akce, snaha o zřízení kreativního centra
• Káznice na Cejlu byla v provozu mezi lety 1784 až 1956.

Věznice stála vždy ve stínu slavnějšího žaláře na Špilberku, ale přesto je její osud neméně zajímavý. Rozsáhlá, původně čtyřkřídlá stavba je už dlouho pohlcená okolní zástavbou, ale v době vzniku stála v místech, kde končily poslední domy na předměstí. Její historie sahá do roku 1770, kdy byla dvorským dekretem zřízena káznice pro celou Moravu. Základní kámen byl položen o dva roky později. V roce 1778 se sem ovšem místo trestanců nastěhovalo 147 sirotků z brněnské jezuitské koleje. V roce 1784 císař Josef II. sirotčinec zrušil, areál se vrátil k původně zamýšlené funkci a během následujících desetiletí sem byli přemístěni trestanci ze Špilberku. Nejtemnější období přišlo s obdobím protektorátu a poté po roce 1948, kdy zde bylo internováno, a také popraveno, velké množství politických vězňů.

Prohlídky bývalé káznice na Cejlu
TIC BRNO pořádá nepravidelné komentované prohlídky káznice v českém nebo anglickém jazyce.

Bylo tu zavřeno i několik známých osobností, např. na počátku 20. století v káznici krátkou dobu strávil básník Petr Bezruč. Dalším „slavným“ vězněm byl básník a spisovatel Zdeněk Rotrekl, původně odsouzený na doživotí za údajné protistátní spiknutí. Na Cejlu pobýval v roce 1951, než byl přesunut do jiných nápravných zařízení a v roce 1962 amnestován.

Věznice sloužila svému účelu do roku 1956. Po jejím zrušení areál využíval až do roku 2006 Moravský zemský archiv.

V současné době probíhají snahy o oživení celého komplexu. TIC BRNO v něm pořádá tematické prohlídky a prostory bývají pronajímány k jednorázovým kulturním akcím, např. k výstavám, workshopům, divadelním představením, koncertům apod. Brněnská filmová kancelář bývalou káznici také nabízí jako zajímavou filmovou lokaci.